Ryutarova jeskyně

Říkali mi, že se mohu stát, čím jen budu chtít. Tak se chci stát sám sebou. Ale kdo sakra jsem?

» zobrazit celý profil

rubriky:

Pocity a myšlenky
Ze života

Mobilní verze

přihlášení

vyhledávání:

archiv článků:

rok 2023
- leden 2023
rok 2022
- prosinec 2022
rok 2021
- červen 2021
rok 2020
- srpen 2020
- duben 2020
rok 2019
- srpen 2019
- březen 2019
rok 2018
- listopad 2018
- říjen 2018
rss blogu

Archiv všech článků blogu

leden 2023

- Jen tak se rozpustit
- All hail the new

prosinec 2022

- Korálky v síti
- Jensen
- Pády do hlubin

červen 2021

- Ach, vílo!
- V koruně starého javoru
- Domeček z karet

srpen 2020

- Letní deprese

duben 2020

- V kleci

srpen 2019

- Kdybych mohl
- Najednou...

březen 2019

- Ocelové sevření

listopad 2018

- Sám sobě nepřítelem
- Karma je děvka
- Vzpomínka na vílu
- Poprvé
- Zima...
- Umřu...
- Nechat se porazit

říjen 2018

- Přání toho nejhoršího
- Zdálo se mi o Víle
- Berte ohledy na mou bezohlednost
- Tak trochu odejít
- O bouřkách
- Věnováno víle
- Necenzurovaná opojnost
- Desetiletý Ryu a Vánoce
- O mrtvých zvířatech
- Závidím dětem
- Prison break
- Poprvé jsem zemřel
- Me, attention junkie
- Hello smutek, my old friend...
- Kdo jsem?
Ryutarova jeskyně osamění, Copyright ©ryutaro, All rights reserved, archiv, pro mobil, založit blog