Jako korálky
Zelenavá světélka
Sedíme oba v pavoučí síti
Pavouk Chrónos na nás pomrkává
Osmi lesklýma očima
Zelenavá osamělá světélka
Na sebe smutně hledí
Skrz moře pavučin
A Chrónos čeká
Až rozkvete novoroční obloha
A bude moci překousnout další z vláken
Jako zelené korálky na lepkavých nitích
Sedíme dál
Kdo udělá
První krok
Nad propastí?