Jednoho dne.
Zcela určitě.
Je-li smysl života nějaký, pak to dozajista bude cítit se alespoň na chvíli živý.
Já se ale cítím po většinu času mrtvý.
Uvězněný ve své roli.
Kdybych aspoň na jeden den směl z té role vystoupit...
Změnilo by se něco?
Hrál bych pak tu svou roli s větší radostí?
Nebo bych se jí chtěl navždy zříci?