Věnováno víle

Vílo z hvězd!

Zamiloval jsem do tebe na první pohled.

Tvoje tmavohnědé oči mě uchvátily a provázejí mě dodnes.

A tvůj hlas je jako ozvěna duhy.

Pohlazení.

Kdybychom se potkali později, mohlo být všechno jinak.

Nemusel bych si s sebou táhnout tak velkou kouli při útěku z vězení.

Nemusel bych se chovat tak, jak jsem se choval.

Nerozuměl jsem ti.

Mluvila jsi jinou řečí.

Byla jsi jako Růže a já Malý princ, který raději prchnul ze své planety.

Bál jsem se tebe a sebe a toho, co by mohlo být.

Bylo to tak rychlé.

Ani jsem se nerozhlédl a byla jsi pryč.

Nechci tě zpátky.

Jen bych chtěl, abys věděla, že jsem tě měl opravdu rád.

Bylo to skutečné.

To nejopravdovější, čeho jsem byl v té chvíli schopen.

Buď šťastná.