Jsem v kleci
A nemůžu ven.
Někdo sebral klíč,
Který se houpal nade mnou.
Na který jsem skoro sahal.
Skoro se ho dotýkal.
Nacpali mě do formy na perníky
A nechali mě v ní moc dlouho.
Bude ze mě
Normální člověk.
Bojím se toho.
Děsí mě to.
Že už nikdy nenajdu sám sebe.
Já nechci ztrácet sám sebe!
Zákazy mě drtí
Železnou pěstí
A pouštějí mi žilou.
A já cítím,
Jak ze mě po kapkách odchází život.
Jak ze mě po kapkách odcházím já sám.