Závidím dětem

Vážně.

Jsou tak malé a bezstarostné.

Denně potkávám stovku Malých princů.

Dokážou se zamilovat do květiny a milovat ji jako jedinou na světě.

Dokážou se radovat.

Tak krásně.

A já jsem špatný žák, nedokážu se to od nich znovu naučit.

Sleduju je, dokážu je napodobit, ale jako bych se snažil naplnit síto vodou.

Navlhne, ale zůstane prázdné.

Je mi tak smutno.

Je tu nějaký učitel?